ŽIVÉ TRADICE: Lidový rok v pranostikách – jak prožívali leden naši předkové, zajímavosti z kalendáře aj.

Pro velkou část národů dnes první den měsíce ledna představuje začátek nového roku. Toto datum bylo zavedeno roku 45 př. n. l. Juliem Caesarem a platí jak pro juliánský, tak i pro gregoriánský kalendář. Do té doby však leden v římském kalendáři figuroval jako měsíc předposlední, jedenáctý, a nový rok tak začínal mnohem intuitivněji, počátkem jara a tudíž v březnu.V životním rytmu našich agrárně orientovaných předků představoval tento měsíc období odpočinku. To ovšem neznamenalo, že by celé dny polehávali za pecí nebo seděli s rukama v klíně. Na poli se sice pracovat nedalo, ale domácnost (během vegetačního období tak trochu opomíjená) si žádala své. Dokud vše nebylo pod sněhem, spravovala se stavení i hospodářské a řemeslné náčiní. Jakmile uhodily tuhé mrazy, život se přesunul do světnice. Zde se muži, ženy i děti sesedli u teplých kamen, vyprávěli si příběhy, pověsti a pohádky, zpívali, klevetili a drbali. Ale ani tehdy jim ruce nestály. Kromě vyspravování prádla a drobných domácích nástrojů se pokračovalo i v předení, draní peří a tkaní. V některých domácnostech se také vyráběly různé řemeslné výrobky určené pro další prodej. Zdobily se kraslice, vyřezávaly se figurky a kuchyňské náčiní, pletlo se, vyšívalo a paličkovalo, vyráběly se dřevěné pantofle, hrábě a košťata, pletly se koše a ošatky, štípaly se šindele a tak dále a tak podobně.

Ač odpočívající, své si v lednu žádá také zahrádka. Choulostivé rostlinky je třeba přikrýt chvojím, aby byly chráněny před mrazem, větrem i ostrým zimním sluncem. Pokud hodně sněží, musíme setřásat sníh z větví stromů i keřů, aby se pod jeho vahou nezlomily. Kmeny mladých stromků je potřeba chránit i před zvěří, která by je jinak z nedostatku jiné potravy nemilosrdně okousala. Zároveň bychom však měli zvířátkům dopřát nějakou náhradu – seno, mrkev, jablka – protože hlad umí být uprostřed zimy obzvlášť krutý. Můžeme už také vybírat a plánovat sadbu pro další sezónu a konzumovat odolnou zeleninu, kterou jsme si ještě nechali na záhonech (růžičková kapusta, pórek, kadeřávek). Občas také zajdeme do sklepa zkontrolovat brambory, jablka, hlízy okrasných rostlin a další poklady. Všechny nahnilé, plesnivé či jinak poškozené okamžitě vyhazujeme, aby se od nich nenakazily i ty ostatní. Máme-li na zahradě jezírko s rybičkami, musíme jim také pravidelně prorážet díru do ledu, aby mohly dýchat. To samé můžeme udělat i v případě jezírka, které se nenachází na našem pozemku, pokud se k tomu nikdo jiný nemá. Rybičky to určitě ocení.

Lednové svátky: Zjevení Páně, Tři králové (6.1.), začátek Masopustu (7.1.), sv. Fabián a Šebestián (20.1.), Obrácení sv. Pavla (25.1.)

Lednové pranostiky

• Lednem rok nový se starým se stýká, kdo ve starém nepracoval, ten ať nenaříká.
• V lednu za pec si sednu.
• V lednu mráz – těší nás v lednu voda – věčná škoda.
• Leden jasný – roček krásný.
• Pak-li leden mokrý bývá, jistě vína nedolívá.
• Mokrý leden – prázdné sudy.
• Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
• Když v lednu hřímá, přijde ještě tuhá zima.
• Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoci.
• V lednu silný led, v květnu bujný med.
• Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.
• Když roste v lednu tráva, neúroda se očekává.
• Když se dobře staví sněhuláci, bude dobré léto.
• Když v lednu déšť leje, zlé činí naděje.
• Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
• Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
• Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
• Leden studený, duben zelený.
• Je-li konec ledna málo studený, únor to zase nahradí.
• Lednový déšť z pecnu odkrajuje.
• Lednová zima i na peci je znát.
• Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
• Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
• Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
• Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější.
• Holomrazy – úrody vrazi.
• Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
• V lednu lepší vlk na prahu, než-li sedlák u pluhu.
• Suchý leden, mokrý červen.
• V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
• Mlhavý leden, mokré jaro.
• V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to.
• Tancují-li v lednu komáři, žádný sedlák se spokojeně netváří.
• V lednu jde Slunce k létu a zima k mrazu.
• Malá zima v lednu kašlem a těžkými nemocemi obtěžuje.
• Je-li na Nový rok blátivo, bude po celý rok nepohoda míti navrch.
• Je-li leden chladný a jasný, bude rok úrodný a krásný.
• Roste-li v lednu tráva, mívá v květnu nouzi kráva.
• V lednu-li mnoho pršívá, na hřbitově záhonů přibývá.
• Lednový déšť mokří role a hnojí svaté pole (= hřbitov).
• Je-li teplý leden, nepřibude na sýpku.
• V lednu-li slunce svítí, neohřeje.
• Blaze sedlákovi v lednu u kamen a obilíčku pod sněhem.
• Leden ke dnu přidá hodinu jednu.
• Můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich.
• Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborně zelí.
• Když červík v lednu ze země leze, zima až do května se poveze.
• Lednový vítr do kostí prostupuje, letní líce laská.
• Jaký leden, takový červenec.
• Za předčasným lednovým teplem přichází ještě škaredá zima.
• Lednový mráz i železo rozdrtí a ptáka v letu usmrtí.
• Leden-li ve dne svítí, v noci pálí.
• Lednové slunce je jako panská přízeň.
• V lednu silný led – v květnu bujný květ.
• Únor chodí ostře kutý, táže se sedláků, mají-li dobré boty.
• Lednové mlhy věští mokré jaro.
• Ptali se vlka, kdy je největší mráz, a on řekl: když se slunce rodí.
• Levná zima – drahý lék.
• Když déšť leden smáčí, neduhy s ním kráčí.
• Leden – dlouhý střechýle, dlouhý len.
• Leden tuhý a drsný neuškodí osení, nechybí-li sněžení.
• Leden bílý sedlákovi milý.
• Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.