STARÁ ŠUMAVA: Leden je měsíc klidu, ticha, ledu, sněhu a strádání

STARÁ ŠUMAVA: Leden je měsíc klidu, ticha, ledu, sněhu a strádání

 

Je zima, na horách a dolech leží sníh,
nic nekvete a ptáček nezazpívá,
smutno je vůkol steskem časů zimavých, 
ledová mlha ze všech koutů zívá.
Jak obrovitý rubáš, bělostný až strach,
leží tu, kryje celý rodný les,
nevidět nic než led a sníh v těch končinách,
zebe ten chlad od země do nebes.

Zase uplynul jeden rok a zase jsme o rok starší. Opět nám utekl jeden rok života mezi prsty jako zrnka písku. V lese je chladno a ticho, stromy jsou holé a život jako by usnul – ve skutečnosti se však chystá na návrat světla. Semena se připravují na jaro a klíčení, příroda nabírá dech před bouřlivým jarem.

Když široko daleko kolem pokrývá pláně hluboký bílý nedotčený sníh a za jasných dní ho slunce zalévá září, že se až všude jiskří a třpytí, když stromy na zahradě ční bílými větvemi k modrému nebi a když lesní stromy, vznešené jedle, mají ratolesti obtíženy sněhem. A znovu prostře zima svůj hermelínový plášť od Vltavy k Dunaji, od Roklanu až k něžným svahům jeho předhůří…

Uprostřed tohoto prostoru se choulí a zase zvedají jíním se třpytící úvaly, v nich pak leží porůznu barevné skvrny lidských sídel jako měnivě blyskné kamínky. Úbočími a stráněmi se rozprostírá ten bělostný plášť zasněžených smrků a jedlí, proměněných v horském hvozdu v pohádkový svět; a ještě nad ním se do zářivé modři nebe zvedají vrcholy a hřebeny hor, z jejichž světelných odrazů ti doslova přechází zrak. To je královská nádhera zimní Šumavy!

Ať už v Českém Krumlově či Kvildě, ať už v Kašperských Horách, Srní, Prášilech či Železné Rudě, odevšad stoupá třpytně skvostný tón vznešené předehry, která kolem Ostrého, Javoru a Luzného vypučí jiskřivými hlavními motivy a doznívá pak zdlouha a něžně v ojíněném lesním moři na Třístoličníku …

Leden sám o sobě je měsíc klidu, ticha, ledu, sněhu a strádání. Leden je pro mnohé doba nových předsevzetí, přání, plánů, nových aktivit a rozhodnutí. Je to doba nové vnitřní naděje lepších zítřků. Každý příběh má svůj začátek, průběh a zakončení. Některý zůstává dlouho vrytý v našich životech a na některý bychom rádi co nejdříve zapomněli.

Na příběhy se šťastným koncem se vzpomíná dlouho a mnohé z nich se stávají součástí tradic a výročí. Mnozí z nás jsou plní síly a rozhodnutí změnit věci okolo sebe. Otázkou zůstává, zda-li naše síly vydrží po celých 12 měsíců. Pokud ne, nevzdáváme se a další rok začneme znovu. Příroda ještě hluboce spí a sbírá sílu na příchod jara a nové energie. Je potřeba si z ní vzít příklad, více odpočívat,nahlížet do svého nitra a shromažďovat duševní i fyzické síly na celý nadcházející rok.

V lednu, kdy v našich krajích vrcholí zima, je čas sytých hutných jídel, nastává doba zabijaček. Po svátku Tří králů si lidé spjatí se zemědělstvím mohli odpočinout a načerpat sílu na jaro, protože práce na poli bylo v zimě poskrovnu. Přálo jim ostatně i mrazivé počasí. Děvčata měla údajně v tomto čase jíst co nejvíce masa, aby měla pěkná, pevná lýtka.

Zdroj: Der Bayerwald,1970, s. (2-3) Pieps Dengler

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora

 

 

 

Komentáře

komentářů