ČTENÍ PRO ZIMNÍ VEČERY: “Stál jsem uprostřed louky před vánočním stromem. Nebyl...

ČTENÍ PRO ZIMNÍ VEČERY: “Stál jsem uprostřed louky před vánočním stromem. Nebyl ozdobený, ale zářil…”

 

Jedu z odpolední směny. Pěkně pomalu, protože sněží a silničáři zase nikde. Už je skoro půlnoc a já už chci být doma v teple. Skočím rovnou do vany….potom kafe…. pohoda..

Vyjíždím z lesa. Teď už jsou kolem silnice jen louky. Sníh přestal padat. Mraky zmizely a měsíc osvěcoval vše do modra. Kouknul jsem doleva a zastavil. To není možné…..to se mi jen zdá. Uprostřed louky strom. Vánoční strom. Žádné ozdoby, světýlka, řetězy, nebo hvězda na špičce....nic… A přesto zářil. Doslova svítil. Modře.
,,To není možné……včera tady nic nebylo. V létě je tady jen louka, pasou se tu krávy. To není možné……to bude nějaká finta myslivců…nebo skrytá kamera….nebo že by ten měsíc ?”

Zamknul jsem auto, zapálil si a namířil si to ke stromečku. Všude bylo ticho, až neskutečné. Nohy se mi bořily do sněhu a ten mi zapadal do bot. Ještě pár metrů a budu tam.

Už mi ani nebyla zima. Cigareta dohořela a já stál uprostřed obrovské louky před vánočním stromem, který nebyl ozdobený, ale zářil. Hlavu zakloněnou a koukal jsem nahoru, jestli tam nějaká ta hvězda na špičce přece jen nebude. Nebyla. Koukal jsem na všechny strany, jestli někdo nevyběhne a nezačne se smát. …. Nic. Jen ticho.

Nakonec jsem si dřepnul a koukal i pod strom…….a málem jsem si i kecnul do sněhu. Pod stromem byl jeden balíček. Jeden jediný. Ani velký, ani malý. V červeném balícím papíru a převázaný provázkem. Velkým písmem tam bylo napsáno ,, KAREL BRĎA,, Opatrně jsem ho vzal a rozbalil. To víte, mohl to být vtípek. Nebyl. Vybalil jsem šálu. Bílou….pletenou. Úplně stejnou, jako jsem dostal k Vánocům v osmnácti. I ta propálená dírka na konci od cigarety tam byla. Ztratil jsem ji ve vlaku…. tenkrát….bylo mi to moc líto. Ale to přece není možné…..nemohou být dvě stejné šály…. !!??

Tak nějak jsem kouknul do noční oblohy vzpomněl si na taťku s mamkou…..a zašeptal…,,Díky”
Ještě ten večer jsem ten zázrak hodil do počítače a zveřejnil…..

Další den jsem jel z odpolední a čekal, jestli tam ten vánoční strom bude…. Byl!!! A taky kolona aut….a lidí….a všichni chodili od autu ke stromu a zpět…..a v ruce drželi dárky…. Staří….mladí…. děti.. celé rodiny…. všichni s úsměvem… šťastní. Další den už byl strom ohrazený, okolo policie, zásahovka…. kontroly na silnicích… demonstranti proti…demonstranti pro…televize…politici s ochrankou u stromu…. Jeden nadával… jeden zešílel… několik jich uteklo do lesa… další řval na svého tajemníka, že to takhle nejde, aby lidi dostali, co si přejou a že to tak nenechá…..

Věc se dostala do vlády…parlamentu…a přišel příkaz z Bruselu…,,Porazit a spálit. Na místo toho postavit pomník Santa Clausovi.”
A jak bylo nařízeno, tak bylo chváleno.
Ale ouha….. když došli lidi s pilou…strom byl pryč….. Nečekal. Zůstala jen vzpomínka …..a pár odsouzených za to, že nevykonali co se jim řeklo.

Karel BRĎA

Koláž: (red) – Za krásnější Vimperk

0 0 votes
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře