STARÁ ŠUMAVA: Vánoční tajemství v adventním kalendáři

STARÁ ŠUMAVA: Vánoční tajemství v adventním kalendáři

 

Hvězdičky…třpytí se nad tichým, mrazivým ránem. S věže zazněl zvon, probouzí dřímající osadu. V oknech probleskují světýlka a je vidět, jak jizbou klání se rozdřímané postavy, rychle berou na sebe teplý šat a oblečeny staví se k oknu, aby se pomodlily ranní své Zdrávas. Hned po klekání velký zvon znovu se rozburácel a za ním v pospěšném chvatu zajásal druhý i třetí a všecky zvony teď tvrdým akordem hlaholí do tichého rána, svolávajíce lid do chrámu Páně. Je advent…

Adventní kalendář v sobě skrývá poselství, které bychom vždy měli mít na paměti, a to nejen v souvislosti s Vánoci. Nikoliv náhodou se forma adventních kalendářů ustálila v podobě otevírání okének či dvířek, neboť tyto mají vypovídat rovněž o vnitřní otevřenosti – otevřenosti pro druhé lidi, otevřenost ke konání dobra.

Očekávání Vánoc znamená také odměřování času. Patřilo k tomu troubení na pastýřské rohy, zvonění i bubnování, zapalování dvanácti svící, zastupujících dvanáct hvězd, které se měly objevit na obloze o svaté noci a zároveň symbolizující korunu Panny Marie.

Počátky adventního kalendáře můžeme najít v 17. století a nejčastější formou byl adventní kalendář z tvrdého papíru. Každý takový adventní kalendář byl malým uměleckým dílem, zobrazoval zasněžené vesničky či výjevy z bible. Rodiče ve snaze zkrátit dětem čas čekání a učit je trpělivosti zhotovovali doma různé adventní kalendáře. Jednodušší byla varianta, kdy se na zeď nebo dveře namalovalo křídou 24 čárek a děti každý den jednu čárku umazaly. Nebo byla do jesliček pokládána stébla slámy, pro každý den jedno až do štědrého dne.

Dalším zvykem byly vánoční hodiny nebo adventní svíce, která byla každý den zapálena tak dlouho až do vyhoření vosku k další značce. Křesťanské rodiny tehdy skutečně v průběhu prosince postupně pověsily na zeď všech 24 obrázků a každý obraz vyprávěl malý příběh o životě, lidech a jejich osudech.

Adventní kalendář nepokrývá přesně období Adventu, jehož začátek se může pohybovat mezi 27. listopadem a 3. prosincem, je ale nejmilejší připomínkou blížících se Vánoc, zejména pro naše děti. Ne náhodou se forma adventních kalendářů ustálila v podobě otevírání okýnek nebo dveří, protože vypovídají také o vnitřní otevřenosti. Je to otevřenost pro druhého člověka, pro dobré věci a v původní křesťanské tradici také otevřenost pro Boha.

První známý ručně vyrobený adventní kalendář pochází z roku 1851. První tištěný kalendář s malými barevnými obrázky přilepenými na lepence vyrobil „nechtěně“ v roce 1908 nápaditý mnichovský tiskař Gerhard Lang z Maulbronnu, který byl spolumajitelem tiskárny Reichhold & Lang v Mnichově, který na vlastní náklady vytiskl vystřihovací kalendář s názvem „V zemi Ježíškově“. Tento „Mnichovský vánoční kalendář” neměl ještě otevírací okénka, ale na počátku 20. století už Lang vydal první adventní kalendář s malými otevíracími dvířky.

Na adventních kalendářích, které následovaly, byly zobrazené liturgické výjevy z bible a vypadaly jako části vesnic nebo měst s důmyslně schovanými okénky. Byly vyráběny v malých dílnách z tvrdého papíru a ve svých okénkách skrývaly obrázky, veršíky nebo citace z bible. Avšak ve třicátých letech Lang zavřel svou společnost. Do té doby vyrobil kolem třiceti různých designů kalendářů. Úspěch této německé tradice přerušila druhá světová válka. Lepenka totiž byla dávána na příděly a bylo zakázáno vyrábět kalendáře s obrázky, ale teprve v poválečném období mohl adventní kalendář navázat na svůj úspěch.

V padesátých a šedesátých letech 20. století se adventní kalendáře začaly objevovat na pultech většiny evropských zemí a každý národ si zanedlouho vytvořil svou vlastní variantu předvánočního kalendáře, charakterizující vkus a cítění dané země. Již v roce 1958 vznikl první, čokoládou naplněný, adventní kalendář.

Původním cílem adventního kalendáře je připomenout dětem vánoční událost popisovanou v bibli a zpříjemnit jim čekání na vánoční dárky. Bylo v něm ale také zachyceno i samotné poselství adventní doby, kdy se křesťané připravují na Vánoce, doby, kdy „očekávají“ příchod Ježíše Krista, podobně jako tehdy lidé žijící v nesvobodě očekávali příchod Zachránce. Skutečným vánočním zázrakem je zázrak dětské mysli, která chce za každou cenu věřit, že existuje alespoň jeden den, ve kterém je možné hledat kouzelný svět.

Zdroj: Mrštíkové A. a V. – Rok na vsi,Historie adventních kalendářů

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora

 

 

 

 

Komentáře

komentářů