PRO KAŽDÉHO NĚCO

PRO KAŽDÉHO NĚCO

Pověst: I duchové, děsové a běsi, nemrtví, neživí a démoni, prostě ta cháska, co je mezi peklem a nebem, buď proto, že se tak...

              Paříž, pátek 13. listopadu Jan Ziny VÁVRA Kohout venku kokrhá Nebude nikdy jak slavík pět Beran nikdy nesnese zlaté vejce Ženy mají vagínu A Aláh je navždy jiný Co zbude z...

              Před dávnými lety byl téměř u každého stavení na vsi chlév a v něm kráva. Kdo měl krávu, měl mléko, z něj smetanu a...

              MOJE MILÁ EVROPO, DÁMO PLNÁ ŽALU Jan Ziny Vávra Krásná panno Evropo Moje dívko milá Na sluníčku opálíš se Už nebudeš bílá Jiný národ, jiná víra Mísí se teď mezi nás Lezou...

                Za dávných dob založili páni osadu zvanou Buk. Osada se rozrostla ve vesnici a místní sedláci si vzpomněli, že by mohli také mít svůj...

              Nejstarší sklářské hutě v Čechách bývaly na Šumavě. Vyrábělo se zde sklo veškerého druhu, prosté i barevné, duté i vypouklé. Sklo bylo velmi žádané...

Tento príbeh je o jednom z dvoch známych prípadov, kedy Pohraničná stráž nasadila pri prenasledovaní zbeha obrnenú techniku. Odohral sa v máji roku 1982 na 9. rote...

              Za dávných dob, kdy města byla městečky a vesnice vesničkami, projížděl Šumavou starý cikán se svým vozem. Už se mu znelíbilo stále se harcovat,...

              František Nepil: O názvech ulic Taky se vám lidé zdají být tak podobní stromům? Mně tedy ano, protože lidská hlava je taková koruna, stále košatější...

Jeden chudý hoch ze Záblatí sloužil u sedláka ve Fefrách. Na zimu jej chtěli propustit, ale pasáček prosil, aby směl zůstat. Domluvili se tedy...

              Před mnoha a mnoha lety, kdy na potocích ještě klapaly mlýny a v lesích se těžilo dřevo pro nespočetné sklářské hutě rozeseté po celé...

              Před zahradou ďábel sedí Jan Ziny Vávra V útulnou zemi ďábel plotem hleděl Kde domovu lidem hučí na skalinách bor Před plotem rohatec v burce seděl Do ráje zahrady...